Říše loutek Kroměříž                   O kouzelníku Černém klobouku a barevném míči

Druhou soutěžní pohádku letošního Hanáckého divadelního máje, přivezl do Němčic nad Hanou Loutkářský soubor Říše loutek z Kroměříže. Její název je O kouzelníku Černém klobouku a barevném míči. A nejedná se tak úplně o klasicky interpretovaný pohádkový příběh podaný loutkářskými postupy, ale o jakousi interaktivní hru s dětským publikem, prováděnou na pozadí hledání barevného míče, který ukořistil Černý klobouk. Dvojice herců, které vévodí osobnost Jiřího Lisého, zve na scénu děti, aby si tam s nimi společně hráli, putovali a překonávali nástrahy, které jim do cesty staví Černý klobouk. K této společné hře jim především slouží Polykarpova dřevěná stavebnice, kterou dobře známe z mateřských škol. A samotná pohádka je také jednoznačně určena pro děti této věkové skupiny. Souhrnně řečeno, loutek je v představení málo, zásadní je pouze Černý klobouk. Ostatní předměty použité na scéně slouží ke hře pro děti, aby z nic stavěly domy, mosty, lodě, vlaky, atd. Vše se děje nenásilnou a hravou formou. Ovšem podmínkou je klasická třída v mateřské škole, kde je malý počet diváků - spoluhráčů a kde se všichni mohou zapojit do společné hry. Přemístíme-li tento subtilní tvar do klasického kukátkového jeviště, objeví se problémy slyšitelnosti po celém hledišti, nemožnost zapojit všechny děti do hry, velký počet diváků, kteří spíše ruší, než spolupracují, zdlouhavé příchody dětí z hlediště a nazpátek, nutnost použít asistenty, aby děti z jeviště nespadly atd. To vše je pak na závadu při vnímání jinak velmi příjemného tvaru. I přes tyto výtky, musím říci, že oba herci v rolích jakýchsi průvodců dětí při putování obstáli, a že dvěstěhlavý dav zvládali nadmíru dobře. A za to jim patří velký dík.

Jaroslav Kodeš